Historie

Historie Předních Zborovic

Historie Předních Zborovic je doslova badatelským oříškem. Jelikož se jedná o obec ne příliš velikou, je velice obtížné najít k jejím pramenům potřebné informace. Nicméně se nám podařilo několik významných údajů o historii obce přece jen vypátrat a nabídnout Vám je k prostudování.

Vzhledem k lokalitě jsou Přední Zborovice z pohledu historie českého území zajímavým místem. Na úbočí kopce, který je sopečného původu, se kdysi nacházelo středověké hradiště. Tvrdí se, že na samé špici hory stál kdysi dokonce dřevěný hrad. Zbytky hradiště můžeme dodnes obdivovat při procházkách v hustých jehličnatých lesích nacházejících se nad obcí.

Nejranější zmínky o obci Přední Zborovice pocházejí z dob, kdy naším územím procházeli Římané cestující až k samotným břehům Baltského moře, kde obchodovali s jantarem a šperky. V té době byla Šumava ještě tím opravdovým pralesem a i pro člověka samotného, natož pro koně s vozem, bylo velice náročné najít přijatelnou a schůdnou cestu. Jedna taková, jak dokazují nálezy mincí i jiných předmětů římského původu, vedla právě přes Zborovice.

Za dob Marie Terezie sehrály Přední Zborovice opět roli jako významný bod na tzv. „staré cestě“, vedoucí z bavorského městečka Mýto (Mauth). Silnice takto menšího typu, leč značného významu, byly označovány latinským „Via extraordinare“. Naše cesta vedla do Kunžvartu, Horní Vltavice, Vimperka, Čkyně, Lčovic, Zlešic, Zechovic, Volyně, Přechovic, Strunkovic, již zmiňovaných Předních Zborovic, Radošovic a Mutěnic. Poté přešla cesta na levý břeh řeky Volyňky a pokračovala až do Strakonic. Ve starých záznamech obchodníků jsou Přední Zborovice popsány jako oblíbené místo odpočinku po náročném sestupu ze šumavských hvozdů.

Rok 1652 byl obecně pro České území velice náročným časem. Bída se nevyhnula nikomu. Jan Dyk ve své knize „Popis politického okresu strakonického“ (r.v. 1925) doslova napsal: „Na venkově byl lid opravdu pln zoufalství, stavění byla proměněna v sutiny, na polích druhdy úrodných rozbujel se plevel i křoviny a sotva dán do pořádku jen skrovný díl dědin (rolí, luk), příšla rota vojenská, ať už přátelská, či nepřátelská a zničila opět, co tak mozolně získáno. Berní role panství strakonického z roku 1652 nejlépe nám ukazuje stav venkovského lidu bezprostředně po válce: Ve Zborovicích Předních byly 2 mlýny a 9 gruntů, pět domkařů a 1 chalupa opuštěna.“

Roku 1831 byl v Předních Zborovicích udělán soupis parcel. Podle tehdejších záznamů lze snadno vystopovat některé rodiny obývající Přední Zborovice až do nynějších dob.

Mezi nejvýznamější hospodáře v historii Předních Zborovic lze označit následující jména: Nemetz, Haysky, Slavík, Reyscher, Bláha, Divisch, Želísko, Čzervenka, Pollak, Zloch, Česánek, Chvosta, Burda, Schramek, Šedivý nebo Schulla a mnoho dalších významných sedláků. Další část obyvatel Předních Zborovic byla podle výpisu Trestního seznamu z roku 1889 zaměstnána ve službách sedláků, nebo měli rozličné profese, jako byli sekýrníci, doškáři, či hostinští.

Záznam z roku 1891 nám dává údaje o školství v Předních Zborovicích. Jelikož v Předních Zborovicích nikdy nebyla vystavěna škola, spojila se obec s obcí Strunkovice, kde byla založena jednotřídní škola a postavena školní budova.

Velice zajímavými archivními údaji jsou údaje o přestupcích a jejich nápravách občanů Předních Zborovic. Jednou z hříšnic se stala Marie Aubramová (43 let), povoláním hostinská, která se roku 1906 provinila proti paragrafu číslo 171, 176 Ib trestního zákona. Odsouzena byla 3 měsíci těžkého žáláře a jedním půstem každých 14 dní. Ani veleváženým mlynářům se tehdejší právo nevyhnulo. Tehdejší mlynář Václav Solák se roku 1919 provinil proti zákonu čislo 154/19 a byl odsouzen k 5 dnům vězení. Jeho trest byl ovšem zmírněn.

Nakonec bychom se rádi zmínili o tom, jak se vyvíjel název obce Přední Zborovice (lidově řečeno Zborouce): V roce 1384 se nynější Zborovice psali jako Sborowicz. 1385 už tento název prošel malou změnou a to na Sborouicze, r. 1399 to byly již Sborownicze a 1405 opět původní Sborouicze. Roku 1503 se poprvé o Předních Zborovicích mluví jako o vsi Zborovice a r. 1804 se obec s českým názvem Zborovice přeměnila na Vorder-Zborowitz.

Vývoj obyvatelstva v časové řadě:

Převzato z: Historický lexikon obcí České republiky 1869 – 2005 1. díl, vydal: ČSÚ, Praha 2006

Popis Předních Zborovic panem starostou Josefem Bedlivým z 40. let:

"Je to vesnice ležící v kotlině, na řece Volyňce, na místě, kde kdysi bývalo jezero, které protržením v takzvaném „Podskalí“ vyteklo a na jeho místě vznikla vesnice. Nad vesnicí na straně východní probíhá dráha a několik metrů nad ní státní silnice, Dobříško-Vimperská.

Názvy polí a luk na straně severní jsou následující: „Pod oborou“, „Na oboře“ a „V podskalí“. Od východu les „Vlčiny“, jehož jméno vzniklo od toho, že se v něm kdysi zdržovali vlci. Východní částí lesa probíhá takzvaná „Židovská cesta“, která vedla do Hoštic, kde bývalo mnoho židů, od toho vznikl název cesty. Dále „Hůrky“, jsou to pole a lesy roztroušené po pahorcích. Na straně jižní sousedíme se Strunkovicemi, kam naše děti chodí do školy. Na téže straně ležící pozemky mají názvy: „Za humny“, „V lukách“, „Na ohradách“. Na západě říkáme „V podhradní“ a „Pod hradištěm“. Název tento vznikl od vrchu sousední obce Libětic, zvaného Hradiště, na němž v IX. století dle učitele Dubského býval dřevěný hrad. Dále jsou na této straně pozemky s názvy: „Na hlinách“, „Na mýtkách“, „V struhách“, kudy kdysi odtékala voda z jezera a „Ve Mžeticích“. Na tomto místě stávala dle pověsti vesnice, která vyhořením zanikla."

V roce 2012 uplynulo již sto let, co v obci Přední Zborovice byla přes řeku Volyňku zahájena stavba kamenného mostu a dokončení se datuje na rok 1913. Na danou dobu při stavbě byla použita technika ručního nářadí, koňského potahu a silná vůle místních občanů mít v obci pořádný most, který unese i větší zatížení.

Neznámý autor  zachytil původní dům s hospodářskou částí současného p.č. 12, na jehož místě dnes stojí stavba pro výrobu a  skladování - "Truhlářství Bilík".